Vyberte stránku

Každý z nás, kdo má doma tiskárnu, má namontovanou i nějakou trysku, bez té to prostě nejde. Dnes ale ve významu trysky nemyslím celý hot end, nýbrž jen tu malou špičku, našroubovanou dole v hot endu, tak jak jsme si ukázali v minulém příspěvku v miniseriálu o tryskách.

Tentokrát už ale nebudeme věnovat čas stavbě či modelu trysky, ale různým typům. Ať už má tryska tvar do V, do U, je velká, malá, dlouhá či krátká, první věc co tiskaře zajímá je průměr otvoru vespod.  Tato hodnota má významy hned dva. Menší průměr znamená vyšší detail, ale zároveň i nižší vrtvu a užší extruzi, což samozřejmě vede ke zvýšení doby tisku objektů.

průřez nákresu trysky s 0.4mm průměrem

průřez nákresu trysky s 0.4mm průměrem

Nejběžnější průměr je asi 0.4mm, který se používá v tiskárnách Průša i3 už pár let, Umožňuje tisknout uživateli v kompromisu mezi kvalitou a rychlostí tisku. Přesto je občas potřeba použít menší trysku a tady se můžeme vydat po průměrech 0.3 0.25 0.2 0.15 pro trysky E3D, ale samozřejmě je možné nechat si vyrobit trysku speciálního průměru, případně si zakoupit již hotovou z číny, kde se povětšinou fantazii meze nekladou a vznikají unikáty nikde jinde neviděné. Opačnou cestou, tedy směrem k většímu průměru můžeme kráčet po 0.5 0.6 0.8 mm a opět leckdy i výš, kdy lze objevit i průměry 1.0 či 1.2mm, jsme tu ale dále limitováni průměrem filamentu, který dnes je nejběžnější v tloušťce 1.75mm, někdy ještě 3mm. Proto bych se nevrhal nad průměr 1.5 a i pro tento průměr bych buď zpomalil tisk, nebo pořídil hot end s delší rozehřívací zónou jako například E3D Volcano, aby se stihl materiál rozehřát.

Různé trysky, Autor E3D-online.com

Různé trysky, Autor E3D-online.com

Druhým faktorem, který sledují spíše pokročilí tiskaři je pak materiál, ze kterého je tryska vyrobena. Standartně je tryska vyrobená z mosazi, a tento materiál je vhodný pro tisk těch nejběžnějších materiálů, od PLA k ABS až po PETG.
Pokud ale tisknete materiály které jsou více abrazivní, například PLA s příměsí kovů či uhlíku, je vhodnější použít trysku s vyšší odolností. Běžná mosazná tryska se znatelně vydře už po 250g filamentu, což u těchto materiálů bývá polovina cívky. Vhodnějším řešením je pak tryska z tvrzené oceli, která vydrží několikanásobně víc než ta mosazná.

porovnání mosazné trysky a trysky z tvrzené oceli v průřezu, po tisku karbonového materiálu, Autor E3D-online.com

Mosazná tryska po 250g karbonového materiálu oproti trysce z tvrzené oceli, po 2,5kg. Autor E3D-online.com

Pro opravdové fajnšmekry lze pořídit i trysku s umělým nerostem, konkrétně Rubínovou trysku Olsson, která je na tom ještě lépe.

Rubínová tryska Olsson ruby, Autor http://olssonruby.com

Rubínová tryska Olsson ruby, Autor olssonruby.com

Na závěr se můžete podívat na model trysky pro E3D hot endy, s průměrem 0.4mm, vymodelovanou v Autodesk Fusion:

Jan Vochomůrka

Jan Vochomůrka

3D tisku se věnuji zhruba dva roky. Doma tisknu na vlastním Prusa i3 MK2 stroji. Věnuji se modelování v Openscadu a Fusion 360.
Jan Vochomůrka

Latest posts by Jan Vochomůrka (see all)

Starší příspěvky:
Tryska, jaká je zevnitř?

Rozhodl jsem se navázat na téma s tryskou z článku o jejím čištění, a tak Vám dnes přináším druhý díl...

Zavřít